O šachových začátcích Čeňka Kottnauera (1910 - 1996) není nic známo, turnaje začal hrát od roku 1931 již jako přední pražský hráč. Národním mistrem se stal až v roce 1944, tedy poměrně pozdě, v mezinárodních turnajích ale záhy začal porážet velmi silné hráče a v roce 1950, tedy ve čtyřiceti letech, získal titul mezinárodního mistra.

Roku 1953 Kottnauer odešel do Velké Británie, kde ale po několik let přestal šachy hrát a věnoval se občanskému povolání. K šachovnici se vrátil až roku 1959 a stal se anglickým hráčem číslo dvě. Anglii reprezentoval ještě v roce 1964 a 1968, poté byl činný jako rozhodčí, publicista a trenér.

Asi jeho největším úspěchem byla účast na olympiádě v Helsinkách 1952, kde na čtvrté šachovnici zaznamenal bez porážky 12,5 bodu z 15, což byl vůbec nejlepší výsledek celé olympiády. Škoda, že se Čeněk Kottnauer nikdy nevěnoval šachu zcela profesionálně - určitě toho mohl dokázat ještě víc. 



Stručný životopis, zajímavosti:
- Narodil se 24. února 1910 v Praze.
- Byl nejlepším čs. hráčem v zápase Praha - Moskva 1946.
- Zúčastnil se i slavného turnaje v Groningen 1946.
- Byl též reprezentantem ČSR ve vodním pólu.

Diagram 1: Černý na tahu vyhraje
(Tóth - Kottnauer, Bad Gastein 1948)

Černý stojí jasně na výhru, bílý jen bezmocně přihlíží závěrečné exekuci.

Černý zahrál nejlepší tah 1...Jxc3 a černý se vzdal. Po přijetí oběti 2.bxc3 přijde 2...Vxc3+ 3.Dxc3 Vxb1 mat.






Diagram 2: Bílý na tahu vyhraje
(Kottnauer - Lundin, Groningen 1946)

I zde má bílý jasnou převahu a může pokračovat různě. Ale i zde zahrál Kottnauer nejpřesnější tah, totiž 1.Sxb6, po kterém černý partii rovněž vzdal.

Oba hráči totiž přesně spočítali variantu 1...Vxc2 2.Vxc2 axb6 3.Vc7 Sa6 4.Va7 Sc8 5.Va8, ve které bílý dobývá obětovaného střelce zpět a koncovku s čistou kvalitou navíc snadno vyhraje.





Diagram 3: Černý na tahu vyhraje
(Hromádka - Kottnauer, Praha 1942)

Ze špatné a velmi stísněné pozice se bílý pokusil uvolnit taktickým trikem 1.Jh3, narazil však opět na perfektní propočet soupeře, který zahrál správné 1...Vxf1 2.Jxg5 Vfxf2.

Po 3.Ve2 Vxf3 4.Jxf3 Vxe2 se bílý vzdal, protože po 5.Kxe2 Jc5 6.Jd2 f5 se bílý ocitá v nevýhodě tahu a ztrácí dalšího pěšce. Kdyby místo 3.Ve2 ustoupil 3.Dg4, dostal by dokonce mat, černá "harmonika" je smrtící: 3...Vd2+ 4.Kc1 Vc2+ 5.Kb1 Vb2+ 6.Ka1 Va2+ 7.Kb1 Vhb2+ 8.Kc1 Vc2+ 9.Kb1 Vab2+ 10.Ka1 Jc5 s dalším Jxb3 mat.


Zpět

Video:

Doporučené partie:
Kottnauer - Kotov 1-0, Moskva - Praha 1946
Kottnauer - Whyld 1-0, Cheltenham 1953
Kottnauer - Smyslov 1-0, Moskva - Praha 1946
Kottnauer - Bogoljubov 1-0, Praha 1932 (simultánka)
Kottnauer - Denker 1-0, Groningen 1946

Šachové testy:
Kombinace československých šachistů (připravujeme)

Dozvědět se víc o Čeňku Kottnauerovi:
J.Veselý, J.Kalendovský, B.Formánek: Malá encyklopedie šachu, strana 176
Čeněk Kottnauer na české wikipedii
Čeněk Kottnauer na chessgames.com

Související témata:
Wilhelm Steinitz
Karel Traxler
Rudolf Charousek
Oldřich Duras
Ladislav Prokeš
Karel Treybal
Karel Hromádka
Richard Réti
Karel Opočenský
Věra Menčíková
Jiří Pelikán
Salo Flohr
Jan Foltys
Josef Rejfíř
František Pithart
Luděk Pachman
Květa Eretová
Ladislav Alster
Miroslav Filip
Vlastimil Jansa
Lubomír Kaválek
Vlastimil Hort
Ján Plachetka
Jan Smejkal
Lubomír Ftáčník
Marek Vokáč
Karel Mokrý
Eliška Richtrová
Pavel Blatný
Zbyněk Hráček
David Navara
Viktor Láznička
Historie, Čeští a českoslovenští šachisté

Odkazy:
Šachové knihy v elektronické podobě
Šachový svaz České republiky
Projekt Šachy do škol
Šachopedie

Zpět

(autoři: Miloslav Vanka, Martin Beil, stav: hotovo)