Při studiu končících her často narazíme na pozice, které nepocházejí ze skutečných partií. Jsou to šachové studie, které patří do oblasti tzv. problémového (neboli skladebního) šachu.

Studie je uměle sestavená pozice, ve které je úkolem řešitele najít skrytou cestu k výhře či k remíze, podle zadání pod diagramem.

Řešení studie musí být naprosto jednoznačné. Bývá často velmi skryté a obsahuje neobvyklé kombinační obraty či jemné - například tempové - manévry.

Výchozí postavení řady studií připomíná postavení z partie, jejich řešení pak může mít význam pro teorii příslušné končící hry. Ukážeme si na několika příkladech podobnosti i rozdíly mezi koncovkou a studií a také několik studií, jejichž řešení se stalo součástí teorie koncovek.




Diagram 1: Patová obrana v koncovce

Věž a dva spojení pěšci by proti samotné věži měli skoro vždy vyhrát. V naší koncovce však bílý postoupil pěšcem b příliš daleko, což umožnilo soupeři záchranu pomocí patu.

Černý zahrál 1...Vc1+ 2.Kb6 Vc7 3.a6 (nebo 3.Ka6 Vc6+ 4.Vb6 Vxb6+ 5.axb6 pat) 3...Vxb7+ 4.axb7 pat. Po 2.Kd4 by přišlo 2...Vc6 3.Kd5 Va6 4.Kc5 Va7 5.Kc6 Vxa5 6.Vxa5 pat.

Podobné paty jsou ve věžových koncovkách známým obranným motivem a jejich znalost by měla patřit do výzbroje každého dobrého šachisty.



Diagram 2: Pat ve studii
(S. Zigis, 1928 - bílý remizuje)

V této pěšcovce po chybném 1.h6 b2 2.h7 b1D 3.h8D+ Db8 bílý nezabrání výměně dam. Vzniklé pěšcové koncovky jsou vždy vyhrané (na podrobný rozbor tady není místo, prosím, věřte nám).

Po správném 1.d6 c6 (jinak by černý dokonce prohrál, např. 1...c5 2.h6 b2 3.h7 b1D 4.h8D+ Db8 5.Dh1+ Db7 6.Dxb7 mat) 2.h6 b2 3.h7 b1D 4.h8D+ Db8 zahraje bílý vtipné 5.Dd8 a po vzetí 5...Dxd8 je pat. (Na odmítnutí oběti tahem 5…c5 bílý dámy vymění a pohodlně remizuje).




Diagram 3: Složitější pat
(František Richter, 1954 - bílý remizuje)

Bílý má sice v další pozici o figuru víc, ovšem černý si nezadržitelně staví dámu. Jedinou šancí na záchranu je špatná pozice černého krále – ale jak ji využít?

Nabízí se tah 1.Je4 a1D, ale co teď? Nejde 2.Sf2 například pro 2...Je2, takže zkusme 2.Sf6. Je napadená dáma a hrozí 3.Jg3+ Kg1 4.Sd4+, černý proto musí pokrýt pole d4 tahem 2...Da4.

K nalezení zbývajících tahů je třeba trochu fantazie: 3.Jg3+ Kg1 4.Sd4+ Dxd4 5.Je2+ Jxe2 pat.



Diagram 4: Neobvyklá remíza - pevnost

V této koncovce stojí černý výborně a chystá se sbírat bílé pěšce na dámském křídle. Bílý přesto zahrál 1.Ke2 a černý se nakonec rozhodl pěšce nebrat, zahrál 1...Jc5, a nakonec partii vyhrál.

Rozhodnutí černého bylo správné. Po 1...Jxb2 2.Jxb2 Sxb2 3.Kd2 Sxa3 4.Kc2 by totiž vznikla tzv. pevnost, kterou černý, navzdory své materiální převaze, není schopen prorazit.

Střelec nemá tah kromě 4...Sxb4, ovšem po 5.axb4 černý král neprojde přes pátou řadu. A po 4...Kc5 přijde 5.Ja6+ a král musí zase zpátky - pozice je proto remíza.



Diagram 5: Pevnost ve studii
(L. Zachodjakin, 1949 - bílý remizuje)

Většina hráčů by v této pozici zahrála 1.Vxe7+ Kf6 2.Vc7, jenže po 2...Vb8+ 3.Kd7 Vb7 4.Vxb7 c1D a černý koncovku vyhraje. Takovému nesprávnému pokusu o řešení se říká svůdnost.

Správné řešení začíná zdánlivě slabším tahem 1.Vc7, černý reaguje obdobně 1...Vb8+ a bílý sebere pěšce králem 2.Kxe7. Proč, to se ukáže po 2...Vb7 3.Vxb7 c1D. Oproti svůdnosti je totiž postavení obou králů jiné a bílý toho využije: 4.Ke6+ Kg6 5.h5+ Kxh5 6.Vg7 Df1 7.Ke7 a černá dáma bez pomoci krále nedokáže nic - remíza.



Diagram 6: Poučná pěšcovka
(F. Dedrle, 1921 - bílý vyhraje)

Bílý chce dobýt pěšce a současně obsadit kritická pole, černý tomu všemi prostředky brání.

Po 1.Kc2 (hrozí 2.Kb3) černý musí 1...a4. Nyní nelze 2.Kc3 pro 2...a3 3.b3 Ke7, proto 2.Kb1 a3 3.b3 Ke7 4.Ka2 Kd6 5.Kxa3 Kc6 6.Ka4 Kb6 7.Kb4 a bílý dobude kritické pole a vyhraje.

Chybné by bylo 3.b4, protože kritická pole se tím posouvají o řadu dál: 3...Ke7 4.Ka2 Kd6 5.Kxa3 Kc6 4.Ka4 Kb6 remíza.



Diagram 7: Teoretická věžovka
(A. Chéron, 1944 - bílý vyhraje)

Tato studie je součástí teorie věžových koncovek, bílý k výhře dvakrát využije motivu odvlečení.

Řešení: 1.e7 Kf6 2.Va3 Vb8 3.Kd6 Kf7 4.Vf6+ Kg7 5.Kc7 Va8 6.Va3. Ustoupí-li nyní věž na královské křídlo, nezabrání proměně pěšce: 6...Vh8 7.Kd7 Kf7 8.Vf3+ Kg8 9.e8D, bílý vyhraje.

Po 3...Vb6+ 4.Kc7 Ve6 5.Kd8 Vd6+ 6.Ke8 bílý vyhraje postavením mostu.




Diagram 8: Krása šachové studie
(D. Gurgenidze, 1981 - bílý vyhraje)

Je pozoruhodné, že tato velmi jednoduchá pozice má krásné, obtížné a jednoznačné řešení, ve kterém se motiv odvlečení opakuje čtyřikrát. Po celkem jasném 1.g7 Vb8 (nejsilnější tah, odřezávající bílého krále) totiž nevychází přímočaré 2.Vf7 Vg8 3.Kb3 Kg2 4.Kc4 Kg3 5.Kd5 Kg4 6.Ke6 Kg5 a černý dobude pěšce g7 s remízou.

Řešení: 2.Vb7 Vc8 3.Kb3 Kg2 4.Vc7 Vd8 5.Kc4 Kg3 6.Vd7 Ve8 7.Kd5 Kg4 8.Ve7 Va8 9.Ke6 Kg5 a nyní se projevil smysl složitého manévru - bílý král může zahrát 10.Kf7 a bílý vyhraje.



Diagram 9: Překvapivý mat
(V. Neidze, 1962 - bílý vyhraje)

Materiálně je tato pozice vyrovnaná, problémem černého je velmi špatná souhra figur. Že ale hlavní varianta studie skončí matem ve středu šachovnice, by asi odhadl málokdo.

Řešení: 1.Vf5 Jg7 (1...Jg3 2.Vg5 a jezdec je chycen) 2.Vf6+ Kd5 (2...Kb5 3.Vf7 Je6 4.Vb7+ s dobytím druhého jezdce) 3.Vf7 Je6 4.Vb7 Jc6 5.Vd7 mat.

Řešení takových studií učí hráče hledat při hře i překvapivé možnosti a má proto značný význam.



Diagram 10: Pat v pěšcové koncovce
(M. Zinar, 1984 - bílý remizuje)

Pat uprostřed šachovnice je v pěšcové koncovce velmi nečekaný. Řešení má pouhé čtyři tahy, ale rozhodně není úplně snadné. Bílý král se musí pokusit o dobytí pěšce f7, úvodník 1.Kg4 ale k cíli nevede: 1…h6 2.h5 g5 3.Kf5 Kg3 4.Kxf7 Kxe5 5.Kg6 g4 a černý vyhraje.

Řešení: Bílý musí nejprve ztratit tempo přesným 1.Kf4 h6, aby mohl po 2.Kg4 Kg2 3.h5 g5 zahrát závěrečné a efektní 4.e6 fxe6 pat.




Diagram 11: Prokešův manévr
(Ladislav Prokeš, 1939 - bílý remizuje)

I tato studie se zařadila do teorie koncovek. Na první pohled se zdá, že pozice bílého je prohraná: spojení pěšci na třetí řadě, černý král blízko, bílý král daleko.

Přesto se bílý na tahu zachrání pěkným kombinačním obratem: 1.Kg4 e2 2.Vc1+ Kd4 3.Kf3 d2 4.Vc4+ Kd3 5.Vd4+ Kxd4 6.Kxe2 Kc3 7.Kd1 Kd3 pat.





Diagram 12: Odtažný šach ve věžovce
(A. Selesniev, 1921 - bílý vyhraje)

Následující obrat je rovněž známý i z jiných věžových koncovek.

Řešení: 1.h6 Kf6 2.h7 Kg7 3.h8D+ Kxh8 4.Kg4+ a bílý dobývá věž.

Bílý snadno vyhraje i po 1…Vf8 2.h7 Vh8 3.Kg5 Ke6 4.Kg6 s dalším 5.Kg7.





Diagram 13: Nevýhoda tahu
(Henri Rinck, 1999 - bílý vyhraje)

Koncovka dámy proti dámě a jezdci je ve většině případů remízová. V pozici naší studie je však černý král stísněn na okraji šachovnice, což dává bílému možnost hrát na výhru.

První tahy by zahrál asi každý: 1.Dc7+ Ka8 2.Da5+ Kb7 3.Jc5+ Kb8 4.Db6+ Kc8 5.Db7+ Kd8. Ale co teď? Bílou pozici už zlepšit nelze - král je daleko a dáma s jezdcem stojí ideálně.

Bílý zvítězí tahem 6.Kd2, po kterém černá dáma nemůže šachovat a po 6...De7 přijde 7.Db8 mat.


Zpět

Šachové testy:
Řešení úloh - mat 2. tahem (připravujeme)
Řešení úloh ­- mat 2. a 3. tahem (připravujeme)

Naučit se víc o koncovkách a problémovém šachu:
? P.Herejk: Metodická příručka pro učitele a trenéry šachu, 25. lekce (strany 106-110)
? P.Herejk: Sbírka šachových úloh, 25. lekce (strany 88-89)
? M.Beil: Šachová cvičebnice 5. díl, 25. lekce (strany 22-23)
? R.Biolek: Základy taktiky, strany 143-145
? P.Herejk: Základní výcvik začátečníků na webu ŠSČR, 24. lekce
M.Vanka, M.Dragoun: Jak a proč řešit šachové problémy
L. Kopáč, Abeceda šachového problému (1973)

Související témata:
Koncovka
Rozdělení koncovek
Opozice
Tempo v koncovce
Nevýhoda tahu v koncovce
Problémový šach
Studie
Klasické studie
Moderní studie
Taktika a problémový šach

Odkazy:
Šachový svaz České republiky
Projekt Šachy do škol
Šachopedie

Zpět

(autoři: Miloslav Vanka, Martin Beil, stav: připomínkování)