Studie
Šachové studie patří do oblasti tzv. problémového (neboli skladebního) šachu - tvorby a řešení šachových hádanek čili šachových problémů.
Studie je uměle sestavená pozice, ve které je úkolem řešitele najít skrytou cestu k výhře či k remíze, podle zadání pod diagramem. Na počtu tahů zde nezáleží.
Stejně jako u úloh musí být řešení studie naprosto jednoznačné. Pokud se nám zdá, že je řešení více, pravděpodobně jsme studii nevyřešili správně.
Řešení dobré studie bývá často velmi skryté a obsahuje neobvyklé kombinační obraty či jemné manévry. Řada studií se stala součástí teorie končících her.
Řešení studií – zejména těch klasických – je výborným doplňkem tréninku pokročilejších hráčů.
Diagram 1: Nejslavnější studie
(Fernando Saavedra, 1895 - bílý vyhraje)
První část boje je vynucená. Po 1.c7 hrozí proměna pěšce a černý může jen šachovat 1...Vd6+ 2.Kb5 (2. Kc5 Vd1 a nelze 3.c8D Vc1+) 2...Vd5+ 3.Kb4 Vd4+ 4.Kb3 Vd3+, jenže po 5.Kc2 šachy končí. Černý se ovšem nevzdá a hraje 5...Vd4, po 6.c8D následuje 6...Vc4+! 7.Dxc4 pat.
Tím ovšem studie nekončí. Bílý odpoví překvapujícím 6.c8V (hrozí Va8+) a po jediném 7...Va4 rozhodne partii dvojím úderem 8.Kb3 - aby nedostal mat, musí černý obětovat věž a samozřejmě snadno prohraje. Jedna z nejslavnějších studií všech dob.
Diagram 2: Proměna pěšce
(Michail Kljackin, 1924 - bílý vyhraje)
V další známé studii vypadá výhra bílého velmi nepravděpodobně. Bílá věž je napadena a po jejím ústupu černý klidně sebere Pc6. Takže musíme zkoušet i paradoxní tahy, jako například oběť pěšce 1.c7.
Černý musí sebrat 1...Kxc7 - a už jistě vidíte vtip celé skladby. Bílý totiž pokračuje 2.axb6+ Kxb8 (opět vynuceno) 3.b7 a černý je v nevýhodě tahu, musí zahrát 3...Kc7 a ztrácí věž 4.bxa8D.
Diagram 3: Chycení věže na volné šachovnici
(Henri Rinck, 1927 - bílý vyhraje)
Koncovka věže a jezdce proti věži je běžně remízová, a zde má černý za jezdce ještě 3 pěšce - jenže ti mu jen překážejí, omezují totiž pohyb černé věže.
Věž tedy napadneme 1.Kg2 Vh4 (ne 1...Vh5 pro 2.Jf6+) 2.Kg3 a ukazuje se, že věž nemá kam ustoupit - buď ji sebere některá z bílých figur přímo, nebo ji vezme jezdec pomocí vidličky (např. 2...Va4 3.Jb6+, atd.). Působnost tří bílých figur je úžasná, námětu se říká dominance.
Diagram 4: Složitější dobytí materiálu
(Tigran Gorgijev, 1929 - bílý vyhraje)
V předchozích příkladech byl průběh celkem vynucený a boj netrval dlouho. Ukážeme si nyní rovnocennější souboj obou protivníků.
Po celkem jasném 1.Sf6+ Kh7 2.Vg7+ Kh6 3.Vf7 Kg6 4.Vf8 se zdá, že bílý dosáhl svého a získá figuru. Černý ale nachází důvtipné 4...Jc6 5.Sxd8 Kg7 6.Ve8 Kf7 7.Vh8 (co jiného?) 7...Kg7 a chce opakovat tahy. Jenže přijde 8.Sf6+ Kxf6 a po 9.Vh6+ bílý napíchnutím získá jezdce.
Diagram 5: Nečekaný mat
(Charles Bent, 1993 - bílý vyhraje)
Ukázali jsme si výhru proměnou pěšce a ziskem materiálu, zbývá ještě příklad studie, končící matem.
V naší ukázce má sice bílý dvě figury navíc, ale jednu z nich hned ztratí. Bílý se ale může pokusit využít špatné pozice černého krále, tísněného i vlastními pěšci.
Studii řeší 1.Vf6 Vxc2 2.Vf8+ Ke7 3.Jd5+ Ke6 (vše vynuceno) a nyní úder jezdcem 4.Je3. Pokud napadená černá věž ustoupí, bílý dá poněkud nečekaně 5.Ve8 mat.
Diagram 6: Únik do teoretické remízy
(Břetislav Soukup-Bardon, 1953 - bílý remizuje)
Po 1.c7 Dxc7 sice materiální převaha černého není veliká, ale všechny bílé figury stojí velmi nešťastně a černý snadno vyhraje.
Bílý proto obětí obou figur odvleče černou dámu od pole c7 a přejde do remízové koncovky dámy proti střelcovému pěšci: 1.Jf5 Dxf5 2.Vh5 Dxh5 3.c7 teoretická remíza. Na 1...Dg8 jde 2.Kb7 remis - technická varianta. K úspěšnému řešení studií je někdy nutná dobrá znalost teoretických koncovek.
Diagram 7: Patová kombinace
(Florián Kovács, 1952 – bílý remizuje)
Častým námětem remízových studií jsou patové kombinace, většinou dosti skryté.
Zde je pat výsledkem trojího zavlečení černých figur, bílý to sehraje velmi rázně a přímočaře: 1.d8D+ Dxd8 2.fxe7+ Dxe7 (Kxe7 3.Sh4+) 3.Sc5 Dxc5 pat. To ale ještě není všechno.
Přesuneme-li černého jezdce na b1, je řešení jiné: 1.fxe7+ Kxe7 2.d8D+ Kxd8 (Dxd8 3.Sh4+) 3.Sb6 Dxb6 pat (3...Jc3+ 4.Ka5 remíza). Takové dvojici podobných diagramů se říká dvojník.
Diagram 8: Poziční remíza
(Josef Hašek, 1928 - bílý remizuje)
Některé studie končí postavením, kde sice černý má velkou materiální převahu, jinak naprosto dostatečnou k výhře, ale z nějakého důvodu tuto převahu nelze uplatnit. Sem patří pozice s opakováním tahů, různé pevnosti apod.
V naší pozici bílý nezabrání proměně černého pěšce, ale po 1.Vh8+ odvlečení 1...Kxh8 2.gxf7 gxf1D 3.g6 se ukazuje, že černá dáma svého monarchu nedokáže osvobodit kvůli hrozícímu f8D. Partie proto musí skončit remízou.
Diagram 9: Na závěr něco obtížnějšího
(František Richter, 1952 – bílý vyhraje)
Největším oříškem bývá někdy nalezení správné protihry černého. V poslední, řešitelsky značně obtížné ukázce s několika figurami na braní, je nejprve vynuceno 1.Jd3+ Kb5 a nyní musí ustoupit bílý střelec. Kam, to je otázka - správné je jen 2.Se6 (proč, uvidíme dále).
Najít ve vzniklé pozici skrytou obranu černého není vůbec jednoduché. Spočívá v tazích 2...Sd1+ 3.Kg3 (opět je nutno ustoupit jen sem) 3...f1D 4.Jxf1 Se2 a černý dobývá jednoho z jezdců. Po 5.Jb2 Sxf1 6.Kf2 je však střelec chycen a bílému už zbývá jen dát mat střelcem a jezdcem.
Zpět
Šachové testy:
Řešení studií I (připravujeme)
Řešení studií II (připravujeme)
Naučit se víc o studiích:
P.Herejk: Metodická příručka pro učitele a trenéry šachu, 25. lekce (strany 106-110)
P.Herejk: Sbírka šachových úloh, 25. lekce (strany 88-89)
M.Beil: Šachová cvičebnice 5. díl, 25. lekce (strany 22-23)
R.Biolek: Základy taktiky, strany 143-145
M.Vanka, M.Dragoun: Jak a proč řešit šachové problémy (2008)
L. Kopáč a kolektiv, Abeceda šachového problému (1973)
P.Herejk: Základní výcvik začátečníků na webu ŠSČR, 24. lekce
Související témata:
Problémový šach
Klasické studie
Moderní studie
Úlohy
Taktika a problémový šach
Koncovky a problémový šach
Odkazy:
Šachový svaz České republiky
Projekt Šachy do škol
Šachopedie
Zpět
(autor: Miloslav Vanka, stav: připomínkování)